Nedělní trenál, který byl bojem ne jízdou

Dnes jsem vzal sebou na projížďku kamaráda Michala Šmída. Michal se bojí sám jezdit tam kde to nezná, tak mu vždycky ukážu nějakou novou cestičku :-)) Michal jinak spastický DMO, ale jezdí na handbiku parádně. Sport bere hodně vážně. V zimních měsících chodí praviddelně posilovat, což pak poznávám ve stoupáních.
Včera v kopcích mi zase dával na prdel a dost neskutečně :-)) Ale tím svým postižením nedokáže jet rychle na rovinkách a z kopců se docela bojí......Nojo, každý jsme nějací....

Chtěl jsem Míšu vzít na projížďku kolem přehrady Žermanice, ale trefili jsme špatnou cestu, kde bychom silničky zničili, tak jsme zaveleli ústup. A náhradní trasu - kterou jsem jel v pátek - jsme se trápili opět pod Prašivou.
Nové v této trase bylo to, že jsme oba nově objeli celý komplex firmy Hyundai - což je okruh v délce 5km.
A strašně jsme se udřeli s protivítrem, který byl jižní, parádně nás ochlazoval, ale byl dosti silný. V "rukou na pedálech" poznáte každé malinké zafoukání proti šišce.... 47km bylo skvělých.
Ale bylo vydřených a večer pak ještě znásobeno bolestí rukou a ksichtu. Byly totiž spáleny od sluníčka, jehož paprsky silný vítr ochlazoval....fujky :-))